Léta spokojeně používám MacBook Pro z roku 2012. Upgradoval jsem na 16GB RAM a 500 GB SSD disk, takže s přídavným monitorem je to velmi výkonný stroj, který bez problémů zvládne vše, co potřebuji. Protože ale musím cestovat, dospěl jsem k tomu, že se mi už s sebou nechce do terénu tahat velkou tašku a nabíječku (můj MacBook Pro vydrží nabitý maximálně 4 hodiny).

Pro „cestovní řešení“ jsem se tedy rozhodoval mezi MacBookem, MacBookem Air a iPadem Pro, abych nakonec zvolil iPad Pro 9,7” s přídavnou klávesnicí. Po přečtení několika článků a recenzí jsem totiž usoudil, že pro moje potřeby, což je hlavně psaní textů, jednoduché editování fotografií a základní střih videa, bude právě iPad Pro ideální. Ale po pravdě, ideální není.

Moje práce televizního režiséra spočívá kromě psaní také v tom, že si doma prohlédnu natočený materiál, vypíšu timecode sekvencí, které bych chtěl použít, a se střihačem pak dávám ve střižně dohromady celý projekt. Abych si nemusel nic vypisovat do tabulky, dělám to tak, že si pořad nahrubo nastříhám ve Final Cut Pro X. Pak střihači kódy z notebooku nadiktuji, protože většinou se v televizi pracuje v Avidu, kam z Final Cut Pro X export projektu není (bez drahých pluginů) možný. Žádný velký sofistikovaný komfort, ale léty se mi to osvědčilo jako efektivní postup.

Domníval jsem se proto, že jako člověk, který nepotřebuje, a ani příliš neumí, dělat ve střihu žádná kouzla, pracovat s efekty, maskami, obrazovými korekcemi nebo upravovat zvuk, budu moci pro tuto práci notebook nahradit iPadem Pro. Moje představa byla:

• Po natáčení stáhnu do iPadu Pro náhledy denní práce.
• Materiál si prohlédnu, udělám hrubý předstřih,
• Nadiktuji střihači timecody sekvencí (případně vše vyexportuji a dokončím v MacBooku Pro).

Hlavní výhoda: nebudu muset s sebou tahat na natáčení ani do střižny MacBook Pro, ale lehký a odolný iPad Pro (v obalu). Výhodu je také společná nabíječka s iPhonem. A navíc v iPadu budu mít scénáře, budu si do nich moci psát s Apple Pencil poznámky, uvidím u toho poštu, mapy – prostě všechno, co se v akci hodí – a mnohem operativněji, než na laptopu s klávesnicí.

Po několika dnech zkoušení, a hlavně trápení, už vím, že přesně tohle na iPadu Pro dělat nejde, respektive jde, ale částečně, tak na 80 procent. Ono skoro všechno, co se na iPadu Pro tvoří (ne konzumuje), včetně psaní textů, jde totiž dělat tak na 80 procent ve srovnání s MacBookem Pro. Jde jenom o to, jestli je tohle kompromis, který člověku stojí za to.

Tuhle svoji tezi nebudu dokládat v jiných oblastech, než na příkladu mé práce s videem. Práce se scénáři na place s iPadem Pro totiž funguje dobře, jenže člověk by si přál, aby stejně dokonale fungovalo všechno. A to je, zatím se zdá, marné očekávání. (Drobná odbočka, na iPadu Pro třeba nejde bez dodatečného softwaru změnit ani datum pořízení fotografie.) Ale zpět k videu.

Import

Prvním problémem je – jak materiál do iPadu Pro dostat, když iPad Pro má jenom lightning port. Není to neřešitelné, prodávají se redukce na SD karty i USB. Pravda, pokud tedy nemáte iPad Pro 9,7”, který neumí USB 3.0, což je přesně můj případ. Takže například při připojení redukce USB a zapojení flashky vám iPad Pro napíše, že nemá dostatek energie. Jde to vyřešit, ale je to … komplikovanější.

Hardwarově to tedy problém není (pokud jste smíření s tím, že s sebou musíte nosit nejrůznější redukce, což my, uživatelé Applu tedy většinou již jsme). Zásadnějším problémem importu videa jsou však formáty. Především –  iOS neumí přečíst AVCHD, takže  všechny kamery, které ukládají do tohoto formátu, jsou bez konverzního programu s iPadem Pro nepoužitelné. Nejhorší ale je, že pro iOS žádný takový program neexistuje! Prostě není. Řada výrobců střihových softwarů sice mlhavě slibuje, že prý má import AVCHD v plánu, ale nikdo nenapíše kdy. Zakopaný pes je totiž v iOS, který AVCHD nepodporuje. (Jako na potvoru, moje soukromá kamera SONY ukládá do AVCHD, takže kdybych náhodou chtěl jenom na iPadu Pro někde něco z ní editovat, mám smůlu).

Druhým problémem, ke kterému se dostanu ještě podrobněji v části věnované střihovým aplikacím, je to, že žádná aplikace nepodporuje všechny běžné formáty a kodeky. A opět je problém s konverzí, slušný konvertor prostě na iOS není. Takže například náhledy z XDCamu Sony nepřečte iMovie, jiné klipy zase nenačte Touchedit atd.

Řešení  existuje dvojí. Buďto vše konvertovat v normálním počítači (ale to by bylo nutné ho vozit všude s sebou) anebo, pokud chci používat pouze iPad Pro, musím si zvolit takovou kameru, jejíž soubory bez problému iPad Pro přečte, případně natáčet na iPhone :-). Což je v profesionální praxi, kde se využívají XDCamy a kamery podle toho, co má daná produkce k dispozici, nemožné. A těžko lze podmiňovat volbu kamery tím, co umí můj iPad Pro :-).

Takže závěr je jednoznačný. Bez dospělého počítače se při importu videa neobejdu. Pokud ho mám, materiál si v MacBooku Pro nebo v PC připravím, pak ho nakopíruju do iPadu Pro a můžu stříhat. Trochu jen chybí logika toho, proč bych to ale měl na malé obrazovce dělat, když jsem u MacBooku Pro a můžu využít dospělou střižnu. Ale dejme tomu, že pojedu zase někam na cesty a budu mít iPad Pro s materiálem s sebou. A tak přicházím k další zásadní otázce –  spíše problému – v čem budu stříhat?

Střihové aplikace

V části věnované aplikacím musím vytknout před závorku – každá z mnou testovaných umí něco, ale žádná neumí vše, co bych potřeboval.

iMovie

Moje úplně původní představa byla, že by vše zvládalo iMovie, ze kterého pak jde krásně exportovat to Final Cut Pro X. Jenže jsem zjistil, že iMovie neumí načíst náhledové klipy z XDCamu a neumí zobrazit zdrojový timecode, takže v případě použití Avidu (samozřejmě export do něj nezvládá) není možné střihači kódy ani nadiktovat. Pro základní editaci videí, například jednoduché reportáže natočené iPhonem a následnou úpravu ve Final Cut Pro X, je ovšem iMovie skvělé. Ale nesmíte chtít víc, což já chci.

Touchedit

To, proč jsem se rozhodl koupit iPad Pro i přes všechna omezení, o kterých jsem věděl dopředu, bylo, že jsem našel aplikaci, která umí timecode zobrazit. A umí prý dokonce export i import fcpxml z Final Cut Pro X. A umí číst náhledy z XDCamu, prostě teoreticky umí úplně všechno (mimo AVCHD), co potřebuji.

Aplikace se jmenuje Touchedit (odkaz na web byl původně http://toucheditapp.com, ale dnešním dnem je nefunkční, což se může změnit anebo ne). Autorem je hollywoodský střihač Dan Lebental, a vše by tedy bylo skoro dokonalé, kdybych nenarazil na omezení ryze lidské. Je to dáno zřejmě mým nedostatečným technickým rozhledem, ale prostě s aplikací neumím pracovat.  Není k ní totiž žádný návod, žádný Help, pouze popis funkcí a jednoduché tutorialy na Youtube. Naprosto nedostatečné a navíc pro starší verzi, které vypadá a funguje trochu jinak, než verze současná. Veškerá komunikace autora s veřejností skončila někdy v roce 2014, na webu (když byl ještě dostupný) byly „novinky“ z roku 2016. Autor sice občas komunikuje na Facebooku přes zprávy (přesněji – odpověděl mi dvakrát, pak už psát přestal) a jeho rady mi (zatím) naprosto nepomohly udělat to, co potřebuji. Proto dodnes třeba neumím importovat fcpxml projekt z Final Cut Pro X. Takže kdyby náhodou někdo věděl, jak na to …

Touchedit tedy umí základní střih, import náhledů z XDCamu, jeho ovládáni v principu vychází z filosofie Avidu. Ovšem na druhou stranu, jestli  o něčem můžu říct, že je uživatelsky divné, tak je to právě Touchedit. Po několikadenním boji jsem proto usoudil, že tudy cesta nepovede, protože potřebuji pracovat, a ne hloubat nad logikou autora aplikace. Práci, kterou bych ve Final Cut Pro X udělal za den, bych tady dělat tři nebo více dní, pokud bych se v ní ovšem neztratil a vůbec ji zvládl dokončit.

Proč však o aplikaci píši tolik je, že Touchedit dokazuje, že věci jdou, když se chce. Smůla je, že zrovna v tomto konkrétním případě se nepotkává přístup ke střihu autora aplikace s mými vědomostmi. Možná ale po mých zoufalých emailech třeba vydá nějakou příručku – návod v pdf.

Lumafusion

Další aplikace, kterou jsem testoval, je Lumafusion. Je to intuitivní, přehledná, logická nádhera. Umožňuje skvělou práci s videem, v rámci softwaru člověk dokonce dostane i několik „free” hudebních tracků, které nezní špatně. Ale aplikace má přece jen několik nedostatků.

Ten pro mě hlavní – zobrazí o klipu všemožné informace, až na jednu – zdrojový timecode. A taky (prý zatím) neumí export projektů do Final Cut pro X ani nikam jinam, a neumí ani odnikud jejich import (a asi ho ani neplánuje).

Samozřejmě, aplikací na střih videa je v Appstoru mnohem víc. Ale další jsem už nezkoušel, protože se v podstatě jedná o variaci jednoho a téhož samého a hlavně žádná z nich neslibuje to, co potřebuji.

Řešení

Ano, nakonec jsem řešení jak zvládnout pracovat na iPadu Pro s videem pro svoje potřeby našel. A našel jsem dokonce víc, než jedno. Většinou jsou to ale postupy pracné, nekomfortní.

Takže řešením například je:

• všechny soubory upravit do správného formátu na MacBooku Pro.
• V softwaru Compressor do materiálu vypálit zdrojový timecode.
• Materiál naimportovat do iPadu Pro a nastříhat ho v Lumafusion nebo iMovie.
• Výsledný střih pak z iMovie exportovat do Final Cut PRo X.
• V případě použití Lumafusion, (které toho umí mnohem víc) timecode nadiktovat střihači ve střižně.

Ovšem dělat tohle jenom proto, abych s sebou nemusel do střižny tahat notebook, je poněkud – podivné. Protože, než tohle absolvovat, je mnohem jednodušší vzít do tašky notebook a pracovat na něm.

Marketingové prohlášení Applu o tom, že iPad Pro je profesionální nástroj, který může nahradit MacBook Pro, je tak pořád havně marketingovým prohlášením, které se neopírá o realitu. Alespoň v oblasti videa. Ale na druhou stranu – vše je o kompromisu a prioritách. MacBook Pro také neumožňuje psát si rukou poznámky přímo do textu (a ani to neočekáváme), případně s ním vyfotografovat scénu a prohlédnout si ji na velké obrazovce. Otázkou tedy je – potřebuji vlastně někde v terénu na iPadu Pro stříhat? Protože musím čestně přiznat, že jsem toho po celodenním natáčení někde na hotelu večer nikdy příliš nenastříhal. I když, výjimka někdy potvrzuje pravidlo.

Jaký tedy udělám závěr?

Bylo by tedy krásné, kdyby se podařilo doplnit alespoň něco, aby iPad mohl být ještě více opravdu rozumným, užitečným a dokonce i potřebným mezičlánkem mezi mobilem, periferiemi a plnohodnotným pracovním nástrojem, kterým je notebook nebo iMac. Divný Touchedit ukazuje, že omezení iOS nejsou taková, aby se nedal naprogramovat opravdu profesionální editor. Jenom to asi nikomu zatím nestálo za tu práci, možná i proto, že zájemců není dostatek,.

Zatím to tedy je stále tak na 80 % a filosofie iOS naznačuje, že to tak žel asi zůstane i do budoucna. Pro mě by přitom stačila střihová aplikace, která by zvládala dvě a v ideálním případě tři drobnosti:

• Pracovat s AVCHD a více kodeky.
• Zobrazovat timecode zdrojového materiálu.
• Exportovat projekt do  Final Cut Pro X, přičemž zpětný import z téhož programu by pak byla slaďounká třešnička na dortu.

Započtením plusů a minusů iPadu Pro mi tedy vychází kladné hodnoty. Proto si ho nechám a budu používat, ale bez MacBooku Pro se evidentně ještě dlouho neobejdu.